Dominik Bečka

Všichni důstojní a krásní, každej ztělesněná ctnost. Skončil další fet a já byl taky host.

‘

Skončil další fet
prominentních hostí,
můzy měly slet,
také vína bylo dosti,
všichni důstojní a krásní,
každej ztělesněná ctnost,
byl to príma fet
a já byl taky host.

Právě skončil další z nekončící řady studentských fetů a já si měl další příležitost uvědomit, proč tuto píseň mít rád. A to v ní nikdo prosím nevyřvává své hlasivky v nelidských skřecích, nikdo nevyznává nehynoucí lásku ani neposílá do pekel své ex a kolegy. Pominu skvělé party obou kytar, komplexně znějící ve své jednoduchosti. Chci se vrátit k textu.

‘

Byl to dobrej fet,
prsty na hmatníku
běhaly tam a zpět,
víno sládlo na jazyku,
každej prožil velkou lásku,
každej, kdo ji prožít chtěl,
byl to príma fet,
mládí patří svět.

Chci se vrátit k onomu pomejdanovému hořkosladku, k onomu probouzení zpět k běžnému životu. Zpět z alkoholem rozjitřených lásek a nenávistí k běžné, až úzkostlivě korektní vztahové šedi. A to bývají šoky. On totiž čas mejdanů rovná se času pozitiv, bezstarostnosti. Stop. Čas mejdanů má se rovnat času pozitiv, bezstarostnosti.

‘

Byl to dobrej fet
a ty jsi na mě zbyla
a já ti hlavu splet
hloupou písní na tři kila
plnou krásných rýmů,
plnou krásných slov,
byl to príma fet,
byl to príma lov.

A on se opravdu rovná! Avšak s jedinou výjimkou – ve vztahu k ostatním, k lidem, zejména k těm nepřítomným. Na četu čété si mačetami četné čety nečetují, popišme to raději jako nehynoucí hanící hyenu. Je neskutečné, jaká slova padají, jací kostlivci vypadávají ze skříní. Nebo spíše jak jsou ony skříně měněny opět ve skříně. Ale ty výkladní.

Vsuvka pro instantní komentátory: Ne, v tomto nemám ani já stoprocentně čisté svědomí. Nicméně těm, kterým mám co říci, jsem to již v drtivé většině případů řekl.

Vsuvka pro zúčastněné: Musím vás zklamat, asi napořád již budu „ten tvůj vadnej spolužák“.

Celé to připomíná televizní estrádu, smích, jakoby řízený odněkud zhora. Bav se a po tobě ať klidně potopa. A nepřestávej ni když už se záplavová vlna zdvihá na obzoru. Ve skutečnosti to řízeno je, a to obrovskou potřebou někam patřit, neskutečnou sílou masy, která prostě udolá většinu jedinců. Prostředností. Téměř za každou cenu. A k televizní zábavě? Čtyři slova: Requiem for a Dream.

‘

Byl to božskej fet,
prostě cesta napříč rájem,
máme svůj vlastní svět,
ve kterém si rádi hrajem,
nejraději na tichou poštu,
kdo co řekl, kdo s kým spal,
byl to príma fet,
jenže mi něco vzal…

Poslední sloku jako připomenutí bezstarostnosti až bezohlednosti, nehynoucích hyen, vyostření vztahů a emocí, zdánlivých lásek a probouzení.

Pokud má být noční život solí studentského života, asi začínám být na sladké.

Píseň Skončil další fet napsal, hraje a zpívá Karel Plíhal. Byla vydána v roce 1988 na albu Karel Plíhal… Emil Pospíšil… a v roce 1992 v reedici Karel Plíhal 1985-1989.